Emanace

Emanace, z latinského emano „vytékat, ronit, vyplývat, proudit, čišet“, je metafyzický koncept spontánního výronu z nejvyšší substance jako je Bůh, Jedno nebo Absolutno, skrze který vzniká veškeré stvoření až po nejnižší příčky. Prvotní zdroj skrze toto tvoření nijak neubývá, nemění se, zůstává nekonečný, a je přítomen ve všech stupních hierarchie stvoření. V řečtině je používán termín aporroia.^[1][2]

Učení o počátku světa skrze emanace se nazývá emanacionismus. Pokud je pojímán tak že emanace jsou závislé na vůli prvotního zdroje je tento koncept blízký křesťanskému chápání stvoření. Pokud je stvoření skrze emanace samovolné podobá se pantheismu a spinozismu. Emanacionismus lze chápat jako opak k učení o stvoření z ničeho a také jako opak evolucionismu.^[1][2]